Ara arakanga
Ara Arakanga
|
Ara arakanga | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Scarlet Macaw | ||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||
| Ara macao | ||||||||||||||||
 |
Ve volné přířodě žije v Mexiku, Střední Americe a na severu Jižní Ameriky po Brazílii. Tento nejznámější pták z jihoamerických papoušků je silně ohrožen vyhubením. Příčinou je především zničení velké části tropického deštného lesa ve kterém žije, a odchyt obrovského množství mláďat z hnízd. Ta obchodníci se zvířatyprodávají za vysoké ceny. Ve volné přírodě se ary Macao vyskytují v jižním Mexiku, Střední Americe a samozřejmě také v severní části Ameriky (Bolívie, Peru, Paraguaj, Brazílie a deštné pralesy v okolí Amazonky). V některých oblastech svého původního výskytu byl však již vyhuben. Tito ptáci mají v oblibě vlhké nížiny subtropických a deštných pralesů, kde vyhledávají především otevřená prostranství v okolí řek. Žijí také v savanách Střední a Jižní Ameriky.
Popis
Ara Arakanga dosahuje délky necelého metru okolo 80-90 cm, z čehož více než polovinu představuje jeho dlouhý ocas typický pro všechny ary. Průměrná hmotnost je okolo jednoho kilogramu. V jeho opeření výrazně převažuje jasně červená barva. Velká křídelní a ramenní pera jsou červená přecházející ve zlatožlutou se zelenými konci a koncové letky jsou pak jasně modré. Stejně tak okrajová ocasní a nadocasní pera mají modrou barvu. Líce a okolí oka až po zobák má ara Macao bílé a oproti ostatním arům holé bez drobných pírek. Horní část zobáku je mohutnější a má světlou rohovinovou barvu. Sporní menší část je pak černá. Vydávají velice hlasitý hluboký křik, který se nese až několik kilometrů do okolí. Mladého ptáka rozeznáme podle tmavého oka, jehož duhovka se v dospělosti stává žlutou.
Život
Ara žije v trvalém páru a pohybuje se obvykle v párech nebo rodinných skupinách až do 20 ptáků. Samec a samice se sdružují u svých hnízd a létají v jejich okolí vždy společně. Vzájemnou náklonnost si mezi sebou prokazují především probíráním peří. Mají čistě monogamní vztah, který trvá po celý život. Jakmile se dva jedinci spárují, je už velmi obtížné spatřit je samostatně, samozřejmě kromě období, kdy samice musí sedět na snůšce. Vzájemná náklonnost těchto ptáků v páru je podivuhodně veliká. Jsou známy případy, kdy po úhynu jednoho ptáka z páru brzy umírá také jeho partner. Ara Macao se v zajetí může dožít až 75 let. Ve volné přírodě se jeho typická délka života pohybuje okolo 40 až 50 let.
Potrava
Vysoko v korunách stromů hledají semena, plody, ořechy, bobule a jinou rostlinnou stravu. Ara arakanga se živí převážně ovocem a semeny, včetně ořechů. Příležitostně si doplňuje stravu nektarem či některými rostlinami. Jsou známí také tím, že konzumují ovoce před tím, než uzraje. Nezralé ovoce má tvrdší slupku a je obtížnější se k němu dostat. Arové však mají natolik silné zobáky, že jim to nečiní problémy. Tím získávají v přírodě obrovskou výhodu, protože nemusí mít strach, že přijdou o potravu kvůli jiným druhům zvířat. Často nekonzumují celé plody, ale vybírají si pouze oblíbenou část a zbytek ignorují. Potravu si často přidržují nohou. Pro zlepšení trávení občas doplní svůj jídelníček o jílovitou hlínu, kterou hledají na březích řek. V zajetí pak přijímají semena a zrniny jako slunečnici, kukuřici, oves, pšenici a samozřejmě také ovoce, ořechy a zeleninu. Nejvhodnějším krmivem v zajetí jsou kvalitní granule obsahující všechny potřebné látky, které pták z jednostranné potravy nezíská.
Hnízdění
Ara arakanga zahnízdí nejčastěji jednou do roka, občas jen jednou za dva roky. Snůška čítá od 2 do 4 bílých vajec s inkubační dobou 24 až 28 dní. Na vejcích sedí převážně samice (jsou však známy případy, kdy se u papoušků oba partneři v sezení na vejcích rovnocenně střídají). Samec pak krmí mláďata natrávenou kašovitou potravou. Další snůšku arové nezačnou, dokud se mláďata úplně neosamostatní. Mladí ptáci totiž zůstávají s rodiči až do jednoho či dvou let svého života. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku tří až čtyř let. Jeden pár hnízdí obvykle v jednom hnízdě po celý život. Hnízdí v dutinách stromů deštných pralesů, kde jsou chráněni hustou zelení a jsou tak méně dostupní pro predátory, jako jsou opice, tukani, hadi a někteří větší stromoví savci. Pokud je ara v hnízdě něčím vyrušen, opatrně vykukuje ven a tiše kontroluje situaci, dokud není nebezpečí zažehnáno. Pokud je hnízdo přímo ohroženo, ara jej co nejrychleji tiše opustí a skryje se do jiného. Predátorům ale dokáže zdárně odolávat především díky své velikosti a rychlému letu.
Hnízdo
